Jak se nám ta historie pěkně opakuje! Alespoň v některých detailech (na nějaké odborné analýzy, či polemiky nemám právo, ni chuť!). Je tomu téměř přesně rok, co jsme pobývali na workcampu v malinkaté vísce zvoucí se Tangsehl na severu Německa. Pracovali jsme na poměrně malé rodinné farmě a našim hlavním úkolem byla práce na fasádě domečku, jakési ubytovny pro návštěvníky farmy. Tato vzpomínka se mi v tyto dny vybavila nejen proto, že jeden ze zahraničních účastníků workcampu přivítal do naší malé země, ale především proto, že jsem tohoto návštěvníka nemohl přijít pozdravit. Důvodem byla (a stále je) práce na našem baráku, kdy, mimojiné, jsme malovali fasádu a to téměř úplně stejnou barvou jako před rokem v Tangsehlu! Barva sice nebyla zdaleka tak ekologická, jako loni, ale odstín byl až nebezpečně podobný. Se mi vybavily vzdechy kolegyň, které se nakonci workcampu dušovaly, že už nikdy nebudou malovat, a když, tak určitě ne oranžovou! No mi se to nepovedlo, maloval a natíral jsem za ten rok dokonce několikrát a navíc přesně rok po workcampu dokonce stejný typ práce i stejným odstínem... přesto, nebo možná právě proto, mi to vyluzovalo úsměv na tváři. Moc rád na dny strávené na workcampu vzpomínám, bylo tam parádně!
K tomuto postu mám dosti výstižnou fotku, bohužel, jak jsem již podotknul v některém z předchozích postů, nemám skenr... měl bych se nad tím zamyslet a pokusit se s tím něco provést...
...it's time to leave this town, it's time to steal away
let's go get lost anywhere in the U.S.A....
1 komentář:
Jo jo, zivot je tvrdej, ja to rikam porad ,o)). Skoda, ze jsi do Prahy nemohl prijet, byly to pekne dny plne anglickych nedorozumeni - no proste se nic nezmenilo (myslim, ze vsichni casto delali (hlavne zezacatku), ze chapou, aniz by tusili, o cem je rec - ja rozhodne :o)). Ale na druhou stranu... dalsi zluta ponorka je na svete!! :o))
Okomentovat